Místo úvodu

9. října 2011 v 18:52 | Paddy |  Angie Potterová
Tak začínáme znovu. Doufám, že i tady se objeví nějaké ty komentáře.

Angie Potterová

Období: Poberti
Postavy: Angie Potterová(AUTP), Poberti, Lily Evansová a spousta dalších, které nebudu vypisovat, neboť bych tu byla do zítra
O čem to je: Jaké je to být sestrou Poberty a kolik potíží může způsobit láska. Aneb ztráty a nálezy života jedné puberťáské holky, která jednou dospět musí.
Žánr: osobně to nazývám povídkou "ze života"
Délka: +/- 90 kapitol
Stav: rozepsaná


Prolog

Kriticky jsem se na sebe zahleděla. No, nic extra teda. Rukou jsem si prohrábla své dlouhé ebenové vlasy. Proč by si mě měl taky Black všimnout, že? Cože? To jsem si vážně teď dobrovolně vzpoměla na toho kreténa a ještě ve spojitosti s mým vzhledem? Ne, tohle se jakože nestalo. Samozřejmě, proč bych se měla zajímat o jednoho zcela bezvýznamného bráchova kámoše a nejhezčího kluka školy? Zřejmě mi z té letní nudy začíná degenerovat mozek.
"Budeš tam ještě dlouho?" ozvalo se zpoza dveří netrpělivě.
Pobaveně jsem se ušklíbla na svůj odraz v zrcadle.
"Narozdíl od tebe, hygienu neflákám," odpověděla jsem nazpátek provokativně. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. James několikrát vztekle bouchl do dveří.
"Hejbni kostrou!" křikl nahlas a pak si tam pro sebe něco mumlal. Zaslechla jsem něco o nemožných ženských, ale bylo mi to fuk. Rozhodně jsem se ale kvůli němu nemínila stresovat. To, že je můj brácha, přece nic neznamená.
Když jsem o pár minut později opouštěla koupelnu, našla jsem ho hned za dveřmi. Opíral se o zeď a zamračeně na mě pohlédl.
"To to trvalo," povzdechl si.
"Máš rande?" zeptala jsem se ho schválně, neboť jsem věděla, jak tyhle kecy nesnáší. Vrhl po mě vražedný pohled. Už už to vypadalo, že po mě skočí, když se ďábelsky usmál. O-ou, to nevypadá dobře.
"Milá Angie, vypadá to, že si ani letos nezahraješ."
Úsměv mi ztuhl.
"Idiote!" prskla jsem vztekle a práskla jsem za sebou dveřmi svého pokoje. Hrozně moc chci hrát famfrpál za kolej, ale ten dement mě prostě nepustí ani na konkurz. Prý aby se mi něco nestalo! Pche! Vždyť mě ani lítat neviděl!
Zastavila jsem se uprostřed pokoje, zavřela jsem oči a pomalu vydechla. A ještě jeden nádech, výdech. Fajn, jsem klidná.
Pohled mi padl na stůl.
"Hele, pošta!" zaradovala jsem se tiše.
Přišly mi dopisy od holek a taky Remus se ozval. Toho kluka mám fakt ráda. je milej, o nic se věčně nesnaží a krásně se s ním povídá. Kéž by tady teď byl... nebo Lily... nebo Samanta. Možná někteří lidé mají rádi prázdniny, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. Dva měsíce bez kámošek jen s bráchou, popřípadě ještě dorazí zbytek té jejich Pobertovské party. No skvělé!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janie Janie | Web | 9. října 2011 v 18:58 | Reagovat

Tak tohle už jsem nečetla pěkně dlouho. :-D
Ale začíná to zajímavě. :-)

2 Delly Delly | Web | 9. října 2011 v 21:24 | Reagovat

Pěkný :-) Hezky si tuhle povídku aspoň připomenu :D Těším se na další :-)

3 Luckie Luckie | Web | 10. října 2011 v 16:13 | Reagovat

už aby tu byla první kapitola :-)

4 Prongs Prongs | Web | 13. října 2011 v 12:26 | Reagovat

Tohle jsem dlouho neviděla.. :-) Tak pokračujme :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama